Každý máme své démony.
Démony, kteří se plíží neslyšně jako kočky.
Jsou i tak sladcí. Vrní a otírají se o nás.
Jsou lstiví.
Mají ostré drápky.
Zaseknou se do kůže a jed proudí tělem.
Vše potemní.
Jsou tady.
Jsem to teď opravdu já?
Záletná, zlá, zlomyslná.
Zákeřná.
Bolí to.
Odejděte, prosím.
Pořád je tma.
Slečno, nemáte zápalky?
pondělí 24. června 2013
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)