Něco zoufalýho

Kouše se do rtu, zavírá oči.. Zmáchaný voči. Slzy jí úplně oslepují. Brouká si tu známou, tak krásně melancholickou melodii... houpe se ze strany na stranu, drží si kolena. Volá o pomoc. Ale potichu, aby jí nikdo neslyšel. Je to zvláštní. Tolik by ta malá blondýnečka chtěla pomoct ale přitom se bojí, má strach.. Snad z výsměchu. Toulá se svými myšlenkami.. ty nekonečné procházky jejím šedočerným podvědomím jí vysilují, potkává tam samé lůzry a hlupáky, kteří ty zbytky její duše úplně pošlapali. Její pohled je tak prázdnej... Připomíná smutný štěně.. Kupte jí novej obojek, a připoutejte si jí na vodítko, ať se nebojí. A dejte jí napít teplýho kakaa.. Miluje kakao.